Voda Světla  -  Nový objev 21.století

         Hl.menu   Voda Světla  Audio-přednášky  Zkušenosti   Léčitelství   Přírodní bytosti  Tapety   Knihy   Mozek   Luna

                               Voda Světla  -  Nový objev 21.století                   

         Hl.menu   Voda Světla  Audio-přednášky  Zkušenosti   Léčitelství   Přírodní bytosti  Tapety   Knihy   Mozek   Luna

Veselé i pravdivé perličky z oboru zdraví

(Tak takto se léčili naši předci... Uvedené texty jsou pouze informativní a nemají sloužit jako návody pro Vaši léčbu! Mnohé věci jsou dnes již překonané a zkušenosti moderní doby možná zjistili i pravý opak! Přesto však některé rady, i když mnohdy humorně podané mohou platit a být pomocí i dnes. Přeji příjemné čtení. JM )

S přáteli jsme se nedávno listovali v jedné staré knize – rodinném lékařském rádci. Už obal knihy je pohlazením – děti v krásných šatečkách a jejich otec se jemně sklánějí nad matkou, dočasně upoutanou na lůžku v bílých poduškách. V očích se jim zračí snaha pomoci matce se uzdravit. V mnohém je dnes tato kniha překonána, ale v mnohém možná ne. Můžeme v ní nalézt inspiraci a cenné rady i pro dnešní dny. O tom svědčí i úvodní slovo autora, který si je vědom toho, že tím nejdůležitějšími prvky léčby jsou pacient a příroda.

Při pročítání knihy jsme se pak leckdy upřímně smáli nad některými tehdejšími postupy léčby. Ale pokud se některým dobře míněným doporučením z hlediska dnešní „moderní“ doby lze i od srdce zasmát, může být účinek procedury obohacen o další dimensi. Možná si na ně leckdy vzpomeneme ještě dříve, než nás kroky zavedou do lékaren a ordinací lékařů. Z níže uvedené knihy vybíráme některé z těch zajímavých, humorných nebo dnes již zcela neznámých. I kdyby nás měly jenom udivit nebo rozesmát, už tím nám pomohly. Smích, ten upřímný, přeci také léčí...

S.H.

Název knihy: Náš rádce v nemoci a zdraví

Autor: Dr. Med. A Kunc

Předmluva autorova – leden 1926

Tento spis jest jistě bez konkurence! V přítomné době vydává se mnoho sbírek, spisů, listů a časopisů se snahou poučiti laika o různých úkolech při léčení nemocných a jich ošetřování. Již od starodávna stála lidová zdravověda samostatně vedle vědy lékařské; obě vznikly z přírody a života zdravého člověka, obě závisí na časovém stanovisku kultury. Již to, že různé vědy různě nazíraly na svět, mělo v zápětí pokrok v pochopení důležitosti lékařství. V naší době změnil se úplně celý směr nazírání na život i jeho požadavky. Nové podmínky životní mají nesporný vliv na celý lidský život, zdraví, nemoc a neméně ošetření nemocného. Lékařem jest ten, kdo pomůže, ať jest to laik či odborník. Lidová věda lékařská stala se úkolem soukromého i veřejného blaha. Lékař z nouze vstoupil mezi lidovou léčbu a vědu.

Náhoda a tíseň učily člověka prvním začátkům všech umění jemu nutných a všech, tak četných vědomostí, jichž potřebuje. Čím nutnější byla věda léčebná, čím nepostradatelnější bylo zření k zachování života, k zabránění nemocem, jakož i jejich léčení, tím dříve nalezl člověk k ní cestu, takže lidová věda lékařská a k tomu bylinná léčebná věda tvořily začáteční větve vědy ve vývinu společnosti.

Tento spis vyplňuje jednu mezeru, jež byla dosud bolestně pociťována, má vyhověti naléhavé potřebě. Nejnutnější a nejužívanější léčiv rostliny jsou zde přesně popsány, pojednává se o nich také se zřetelem na jejich účinek a úspěch. Také nemoci a první pomocné prostředky proti nim jsou uvedeny, rovněž lékař a všichni ostatní léčiví činitelé: slunce, vzduch, dýchání, pohyb, klid, voda, dieta, životní magnetismus, elektřina, duševní působení: sugesce, psychotherapie (duševní léčba). Vždy a všude jest hlavní naší úlohou abychom učinili člověka zdravým prostředky prostými, čerpanými z přírody, zvláště z léčivých bylin. Neléčíme my, nýbrž člověk léčí sebe. Příroda léčí – člověk-lékař, hlavně lékař z nouze pouze ošetřuje.

1. Bolest Jest strážcem, přítelem zdraví. Brzo prvním, brzo nejčastějším, brzo nejhorším příznakem nemoci. Bolest uvědomuje nás, že na nějakém místě našeho životního stroje není něco v pořádku a že jest nutná pomoc. Bez bolesti by se nepoznala mnohá dřímající nebo pokračující choroba včas, nebo by zůstala utajena. Tělesným nebo duševním přepracováním vzbuzená bolest, nutí nás abychom práci přerušili nebo jí vzdali.

  Bolest, subjektivní to pocit stává se upomínačem, rádcem, učitelem a vychovatelem. ...

2. Bolesti zubů - jejich konec. Na neobyčejně prostý v nejrozličnějších případech účinkující prostředek, který bolesti zubů po delší dobu přeruší, bez léčení a kterým se hlavní příčina odstraní, upozorňuje lékař Dr. Du Mont. Náhoda přivedla jej na tento jím vyzkoušený způsob léčení. Při velmi prudkých bolestech zubů, které ani po vyjmutí zubu, ani po natření tinkturou jodovou nepřestaly, vdechoval Dr. Du Mont vůni kolínské vody, přičemž několik kapek tekutiny dostalo se mu na sliznici nosní. Velká řada v praxi provedených pokusů, při kterých éter působil na sliznici, měly po každé stejný výsledek. Aby se kapky éteru co možná nejjednodušeji přivedly na sliznici nosní, vsunuly se co hrách velké zátky z vaty, napuštěné éterem do levé neb do pravé dírky nosní, dle toho, na které straně se bolest pociťovala, načež se pacient co možná nejvíce nachýlí nazpátek a slabým stlačením nosu několik kapek éteru vytlačí. Výsledek dostavil se při bolavých zubech, zánětu lůžka zubního, rheumatických bolestech zubů bezprostředně. (Nezkoušeli jsme)

3. Bílek jako léčivý prostředek. Při pořezání se, jest vaječná blanka dobrý prostředek. Též při lehkých popáleninách jest radno jej míti po ruce. Rychle schnoucí  bílek tvoří blánu, která uzavírá ránu před působením vzduchu. Odporučuje se též velmi, bez cukru, při střevních katarech a při úplavici. Rozmíchaný bílek obalí a uklidní zanícené sliznice střevního kanálu.

         Blanka ze skořápky slepičího vejce jest při léčení ran (spálenin, starých vředů na nohou) co lidový prostředek již dávno užívaný. Z čerstvého slepičího vejce, po rozbití skořápky, když žloutek i tekutý bílek vytekly, sloupneme rychle co možná velký kousek blanky, avšak bez doteku, tření či mačkání vnitřní plochy blány vězící na skořápce a přiložíme ji hned stranou k bílku odvrácenou, na bolavé místo, které jsme předtím vyčistili. Obvaz zůstane přiložen 4 – 6 dnů a obnovujeme jej tak dlouho, až se rána zahojí.

4. Chřipka, influenza. Nakažlivá nemoc, vyznačující se náhlým propuknutím a rychlým rozšířením. Někteří popírají nakažlivost od osoby k osobě a jsou toho mínění, že nemoc se šíří atmosférickými vlivy a usídluje se u osob, dispozicí, tj. tělesným uzpůsobením k tomu vhodných.

Příznaky: Chřipka objevuje se obyčejně bez předchozích známek a jest provázena vysokou horečkou (39 – 40°C), velkou zemdleností, bolením hlavy, závratí a bolestí zad. Při některých epidemiích převládají obtíže v prsou, při jiných obtíže zažívání, ještě při jiných nervové syptomy. Velmi často jest prvním příznakem krvácení z nosu, které někdy lze jen těžko zastaviti a které značně přispívá k zeslábnutí nemocného. Pot jest od počátku až do konce stálým průvodcem. Pijáci lihovin a kuřáci cigaret jsou zhusta vystaveni mdlobám.

Léčení: Zakročíme-li ihned na potření symptomů, můžeme již předem těžkou chřipku prsní, břišních ústrojí nebo ústrojí nervového zbaviti nebezpečí. Nemocní chřipkou dopouští se často chyby, že po celé dny chodí, chtíce nemoci klást odpor. Tím přivodí si těžké případy. Z těchto okolností může snadno nastati zánět plic, pohrudnice, jež přejdou v souchotiny nebo smrtelně skončí. Zkušeností, že chřipka jest provázena potem, má býti při léčení použito a tato přírodní léčivá síla má býti mírnými parními lázněmi na lůžku a po nich následujícím omytím podporována; též uklidňující oviny jsou velmi prospěšné. Proti bolesti hlavy nepoužívejme antipyrinu, nýbrž studených náčinků na šíji a ovinu nohou. Klystéry dávané od počátku účinkují dobře na vyměšování střevem. Při záchvatu třesavky dáváme píti horkou citronovou limonádu, abychom povzbudili ledviny. Pečujeme-li hned od počátku s vrchu zmíněnými opatřeními o přiměřeném vyměšování, nejsou ani chorobné úkazy nervového systému, jako pomatená řeč, bezvědomí, tak zlé. Při velkých slabostech poléváme hlavu vodou 22° C a podáváme pro povzbuzení srdce thé z listí jahodového. Na jeden koflík thé vezmeme tolik, kolik se vejde mezi palec, ukazovák a prostřední prst (as 3 g). Nádobu přikryjeme, necháme 5 minut odstáti, pak thé scedíme a podáváme horké, jinak u nemocných horečkou podáváme th vdy studené. U obyejných případů nastává během pti dn uzdravení. Ještě několik týdnů po nemoci máme se klidně chovati, aby organismus zesílil, neboť jinak nastává snadno životu nebezpečné opakování.

5.Gymnastika vůle Jako vlohy a schopnosti tělesné, vyvinují se i duševní, pomocí gymnastiky. I ony jsou výsledek vývinu. Vlohy k síle vůle a k energii dřímají v každém člověku, musí však býti pěstovány, aby se úplně rozvily. Představivost jest pohyb ducha směrem od smyslových orgánů, tedy z venku dovnitř, kdežto chtění tvoří pohyb tohoto ze vnitř na venek a projevuje se snažením, puzením, jednáním, žádáním, avšak též nechutí, odmítáním, ošklivostí; jak docílíme pravé svobody? Pouze na trnité cestě odříkání je jen jedině možno vystaviti jasné názory vzhledem k jednání a činnosti, prostého vlivu škodlivých pocitů. Nikoliv bezuzdná volnost jest cílem životního umění, nýbrž moudré obmezení zákony. Činnost, jež se stane zvykem, chrání před nemocí; nedostatek vůle a nečinnost činí nás nemocnými. Činnost musí se však vykonávati s láskou k věci, s mírou a obměnou. Zaměstnání, práce, zejména změna činnosti zotaví tělo více než klid. Správným cičením vůle se zocelí povaha. Lidé pevné vůle jsou obzvláště často nemocemi ušetřeni a mohou dokázati neuvěřitelné, jsou-li k tomu nouzí puzeni.

6.Kašel Jest v mnoha případech působivý ochranný a obraný prostředek těla, schopný chrániti plíce před prachem a baktériemi, neb odstraňovati z plic vše cizí, špatné a ničivé. Stává-li se kašel obtížným, mučivým, že poškozuje místní části neb celkový stav, musíme proti němu bojovati.

Budiž zde též zdůrazněn vliv vůle k přemáhání dráždění ke kašli. Můžeme mocí vůle působiti na středisko kašle a pomocí tohoto na nerv kašle (laryngeus superior) a vědomě v mnoha případech dráždění ke kašli potlačiti, kašel odstraniti. Psychickým (duševním) působením, potlačením kašle pomocí silné vůle dosáhneme při katarrhálních affekcích dýchácích ustrojů často rozhodných úspěchů. Mnozí nemocní trpí hypochondrickou tuberkulosou, tuberkuloní hypochondrii, dráždivým, bezpříčinným kašlem sliznice vzduchových cest až k vážnému onemocnění. Znám různé případy, v nichž ustavičným mechanickým drážděním vzduchových cest kašlem, tyto byly tak podrážděny, zvláště stálým směrem myšlenek, obrácených k tomuto dráždění, že se pozvolna vytvořila tuberkulosa plic. Též při zádušném kašli můžeme u povolných dětí ve většině případů očekávati uspokojivé výsledky od vlivu vůle. Ku zmírnění a vyléčení kašle můžeme značně přispěti léčením bylinami. Proti dlouho trvajícímu kašli, velkému katarrhu plic osvědčil se následující prostředek: vezmeme kořeny a květy podbělu (Tussilago farfara) 15 g % = 2 lžíce, necháme je po 6 minut v půl litru vody vařiti, pak svaříme listy šalvěje: 90 g a zeměžluče 125 g 4 litry vařicí vody, spojíme tento nálev po procezení rovněž procezeným odvarem podbělu, celek osladíme obyčejným cukrem nebo sirupem, rozdělíme na 5 – 6 porcí, z nichž béřeme ráno na lačný žaludek dvě, třetí dávku hodinu před obědem a poslední dávku hodinu před spaním.

 

(Tak takto se léčili naši předci... Uvedené texty jsou pouze informativní a nemají sloužit jako návody pro Vaši léčbu! Mnohé věci jsou dnes již překonané a zkušenosti moderní doby možná zjistili i pravý opak! Přesto však některé rady, i když mnohdy humorně podané mohou platit a být pomocí i dnes. Přeji příjemné čtení. JM )

pokračování příště :)



 

 

 

     

Zpět

 

© 2007 Voda Světla