Veselé i
pravdivé perličky z oboru zdraví
(Tak takto se léčili naši předci...
Uvedené texty jsou pouze informativní a nemají sloužit jako
návody pro Vaši léčbu! Mnohé věci jsou dnes již překonané a
zkušenosti moderní doby možná zjistili i pravý opak! Přesto však
některé rady, i když mnohdy humorně podané mohou platit a být
pomocí i dnes. Přeji příjemné čtení. JM )
S přáteli jsme se nedávno listovali v jedné staré knize –
rodinném lékařském rádci. Už obal knihy je pohlazením – děti v
krásných šatečkách a jejich otec se jemně sklánějí nad matkou,
dočasně upoutanou na lůžku v bílých poduškách. V očích se jim
zračí snaha pomoci matce se uzdravit. V mnohém je dnes tato
kniha překonána, ale v mnohém možná ne. Můžeme v ní nalézt
inspiraci a cenné rady i pro dnešní dny. O tom svědčí i úvodní
slovo autora, který si je vědom toho, že tím nejdůležitějšími
prvky léčby jsou pacient a příroda.
Při pročítání knihy jsme se pak leckdy upřímně smáli nad
některými tehdejšími postupy léčby. Ale pokud se některým dobře
míněným doporučením z hlediska dnešní „moderní“ doby lze i od
srdce zasmát, může být účinek procedury obohacen o další
dimensi. Možná si na ně leckdy vzpomeneme ještě dříve, než nás
kroky zavedou do lékaren a ordinací lékařů. Z níže uvedené knihy
vybíráme některé z těch zajímavých, humorných nebo dnes již
zcela neznámých. I kdyby nás měly jenom udivit nebo rozesmát, už
tím nám pomohly. Smích, ten upřímný, přeci také léčí...
S.H.
Název knihy:
Náš rádce v nemoci a zdraví
Autor: Dr. Med. A Kunc
Předmluva autorova – leden 1926
Tento spis jest jistě bez konkurence! V přítomné době vydává
se mnoho sbírek, spisů, listů a časopisů se snahou poučiti laika
o různých úkolech při léčení nemocných a jich ošetřování.
Již od starodávna stála lidová zdravověda samostatně vedle vědy
lékařské; obě vznikly z přírody a života zdravého
člověka, obě závisí na časovém stanovisku kultury. Již to, že
různé vědy různě nazíraly na svět, mělo v zápětí pokrok v
pochopení důležitosti lékařství. V naší době změnil se úplně
celý směr nazírání na život i jeho požadavky. Nové podmínky
životní mají nesporný vliv na celý lidský život, zdraví,
nemoc a neméně ošetření nemocného. Lékařem jest ten, kdo
pomůže, ať jest to laik či odborník. Lidová věda lékařská stala
se úkolem soukromého i veřejného blaha. Lékař z nouze vstoupil
mezi lidovou léčbu a vědu.
Náhoda a tíseň učily člověka prvním začátkům všech umění jemu
nutných a všech, tak četných vědomostí, jichž potřebuje. Čím
nutnější byla věda léčebná, čím nepostradatelnější bylo zření k
zachování života, k zabránění nemocem, jakož i jejich léčení,
tím dříve nalezl člověk k ní cestu, takže lidová věda
lékařská a k tomu bylinná léčebná věda tvořily začáteční
větve vědy ve vývinu společnosti.
Tento spis vyplňuje jednu mezeru, jež byla dosud bolestně
pociťována, má vyhověti naléhavé potřebě. Nejnutnější a
nejužívanější léčiv rostliny jsou zde přesně popsány, pojednává
se o nich také se zřetelem na jejich účinek a úspěch. Také
nemoci a první pomocné prostředky proti nim jsou uvedeny, rovněž
lékař a všichni ostatní léčiví činitelé: slunce, vzduch,
dýchání, pohyb, klid, voda, dieta, životní magnetismus,
elektřina, duševní působení: sugesce, psychotherapie (duševní
léčba). Vždy a všude jest hlavní naší úlohou abychom učinili
člověka zdravým prostředky prostými, čerpanými z přírody,
zvláště z léčivých bylin. Neléčíme my, nýbrž člověk léčí
sebe. Příroda léčí – člověk-lékař, hlavně lékař z nouze pouze
ošetřuje.
1. Bolest
Jest strážcem, přítelem zdraví. Brzo prvním, brzo
nejčastějším, brzo nejhorším příznakem nemoci. Bolest uvědomuje
nás, že na nějakém místě našeho životního stroje není něco v
pořádku a že jest nutná pomoc. Bez bolesti by se nepoznala mnohá
dřímající nebo pokračující choroba včas, nebo by zůstala
utajena. Tělesným nebo duševním přepracováním vzbuzená bolest,
nutí nás abychom práci přerušili nebo jí vzdali.
Bolest, subjektivní to pocit stává se upomínačem, rádcem,
učitelem a vychovatelem. ...
2.
Bolesti zubů - jejich konec. Na neobyčejně prostý
v nejrozličnějších případech účinkující prostředek, který
bolesti zubů po delší dobu přeruší, bez léčení a kterým se
hlavní příčina odstraní, upozorňuje lékař Dr. Du Mont. Náhoda
přivedla jej na tento jím vyzkoušený způsob léčení. Při velmi
prudkých bolestech zubů, které ani po vyjmutí zubu, ani po
natření tinkturou jodovou nepřestaly, vdechoval Dr. Du Mont vůni
kolínské vody, přičemž několik kapek tekutiny dostalo se mu na
sliznici nosní. Velká řada v praxi provedených pokusů, při
kterých éter působil na sliznici, měly po každé stejný výsledek.
Aby se kapky éteru co možná nejjednodušeji přivedly na sliznici
nosní, vsunuly se co hrách velké zátky z vaty, napuštěné éterem
do levé neb do pravé dírky nosní, dle toho, na které straně se
bolest pociťovala, načež se pacient co možná nejvíce nachýlí
nazpátek a slabým stlačením nosu několik kapek éteru vytlačí.
Výsledek dostavil se při bolavých zubech, zánětu lůžka zubního,
rheumatických bolestech zubů bezprostředně.
(Nezkoušeli jsme)
3.
Bílek
jako léčivý prostředek. Při
pořezání se, jest vaječná blanka dobrý prostředek. Též při
lehkých popáleninách jest radno jej míti po ruce. Rychle
schnoucí bílek tvoří blánu, která uzavírá ránu před působením
vzduchu. Odporučuje se též velmi, bez cukru, při střevních
katarech a při úplavici. Rozmíchaný bílek obalí a uklidní
zanícené sliznice střevního kanálu.
Blanka ze skořápky slepičího vejce jest při
léčení ran (spálenin, starých vředů na nohou) co lidový
prostředek již dávno užívaný. Z čerstvého slepičího vejce, po
rozbití skořápky, když žloutek i tekutý bílek vytekly, sloupneme
rychle co možná velký kousek blanky, avšak bez doteku, tření či
mačkání vnitřní plochy blány vězící na skořápce a přiložíme ji
hned stranou k bílku odvrácenou, na bolavé místo, které jsme
předtím vyčistili. Obvaz zůstane přiložen 4 – 6 dnů a obnovujeme
jej tak dlouho, až se rána zahojí.
4. Chřipka,
influenza. Nakažlivá nemoc, vyznačující se náhlým
propuknutím a rychlým rozšířením. Někteří popírají nakažlivost
od osoby k osobě a jsou toho mínění, že nemoc se šíří
atmosférickými vlivy a usídluje se u osob, dispozicí, tj.
tělesným uzpůsobením k tomu vhodných.
Příznaky: Chřipka objevuje se obyčejně bez
předchozích známek a jest provázena vysokou horečkou (39 – 40°C),
velkou zemdleností, bolením hlavy, závratí a bolestí zad. Při
některých epidemiích převládají obtíže v prsou, při jiných
obtíže zažívání, ještě při jiných nervové syptomy. Velmi často
jest prvním příznakem krvácení z nosu, které někdy lze jen těžko
zastaviti a které značně přispívá k zeslábnutí nemocného. Pot
jest od počátku až do konce stálým průvodcem. Pijáci lihovin a
kuřáci cigaret jsou zhusta vystaveni mdlobám.
Léčení: Zakročíme-li ihned na potření symptomů,
můžeme již předem těžkou chřipku prsní, břišních ústrojí nebo
ústrojí nervového zbaviti nebezpečí. Nemocní chřipkou dopouští
se často chyby, že po celé dny chodí, chtíce nemoci klást odpor.
Tím přivodí si těžké případy. Z těchto okolností může snadno
nastati zánět plic, pohrudnice, jež přejdou v souchotiny nebo
smrtelně skončí. Zkušeností, že chřipka jest provázena potem, má
býti při léčení použito a tato přírodní léčivá síla má býti
mírnými parními lázněmi na lůžku a po nich následujícím omytím
podporována; též uklidňující oviny jsou velmi prospěšné. Proti
bolesti hlavy nepoužívejme antipyrinu, nýbrž studených náčinků
na šíji a ovinu nohou. Klystéry dávané od počátku účinkují dobře
na vyměšování střevem. Při záchvatu třesavky dáváme píti horkou
citronovou limonádu, abychom povzbudili ledviny. Pečujeme-li
hned od počátku s vrchu zmíněnými opatřeními o přiměřeném
vyměšování, nejsou ani chorobné úkazy nervového systému, jako
pomatená řeč, bezvědomí, tak zlé. Při velkých slabostech
poléváme hlavu vodou 22° C a
podáváme pro povzbuzení srdce thé z listí jahodového. Na jeden
koflík thé vezmeme tolik, kolik se vejde mezi palec, ukazovák a
prostřední prst (as 3 g). Nádobu přikryjeme, necháme 5 minut
odstáti, pak thé scedíme a podáváme horké, jinak u nemocných
horečkou podáváme th vdy studené. U obyejných případů nastává
během pti dn uzdravení. Ještě několik týdnů po nemoci máme se
klidně chovati, aby organismus zesílil, neboť jinak nastává
snadno životu nebezpečné opakování.
5.Gymnastika vůle
Jako vlohy a schopnosti tělesné, vyvinují se i duševní,
pomocí gymnastiky. I ony jsou výsledek vývinu. Vlohy k síle vůle
a k energii dřímají v každém člověku, musí však býti pěstovány,
aby se úplně rozvily. Představivost jest pohyb ducha směrem od
smyslových orgánů, tedy z venku dovnitř, kdežto chtění tvoří
pohyb tohoto ze vnitř na venek a projevuje se snažením, puzením,
jednáním, žádáním, avšak též nechutí, odmítáním, ošklivostí; jak
docílíme pravé svobody? Pouze na trnité cestě odříkání je jen
jedině možno vystaviti jasné názory vzhledem k jednání a
činnosti, prostého vlivu škodlivých pocitů. Nikoliv
bezuzdná volnost jest cílem životního umění, nýbrž moudré
obmezení zákony. Činnost, jež se stane zvykem, chrání
před nemocí; nedostatek vůle a nečinnost činí nás
nemocnými. Činnost musí se však vykonávati s láskou k
věci, s mírou a obměnou. Zaměstnání, práce, zejména změna
činnosti zotaví tělo více než klid. Správným cičením vůle se
zocelí povaha. Lidé pevné vůle jsou obzvláště často nemocemi
ušetřeni a mohou dokázati neuvěřitelné, jsou-li k tomu nouzí
puzeni.
6.Kašel
Jest v mnoha případech působivý ochranný a obraný
prostředek těla, schopný chrániti plíce před prachem a
baktériemi, neb odstraňovati z plic vše cizí, špatné a ničivé.
Stává-li se kašel obtížným, mučivým, že poškozuje místní části
neb celkový stav, musíme proti němu bojovati.
Budiž zde též zdůrazněn vliv vůle k přemáhání dráždění ke
kašli. Můžeme mocí vůle působiti na středisko kašle a pomocí
tohoto na nerv kašle (laryngeus superior) a vědomě v mnoha
případech dráždění ke kašli potlačiti, kašel odstraniti.
Psychickým (duševním) působením, potlačením kašle pomocí silné
vůle dosáhneme při katarrhálních affekcích dýchácích ustrojů
často rozhodných úspěchů. Mnozí nemocní trpí hypochondrickou
tuberkulosou, tuberkuloní hypochondrii, dráždivým, bezpříčinným
kašlem sliznice vzduchových cest až k vážnému onemocnění. Znám
různé případy, v nichž ustavičným mechanickým drážděním
vzduchových cest kašlem, tyto byly tak podrážděny, zvláště
stálým směrem myšlenek, obrácených k tomuto dráždění, že se
pozvolna vytvořila tuberkulosa plic. Též při zádušném kašli
můžeme u povolných dětí ve většině případů očekávati uspokojivé
výsledky od vlivu vůle. Ku zmírnění a vyléčení kašle můžeme
značně přispěti léčením bylinami. Proti dlouho trvajícímu kašli,
velkému katarrhu plic osvědčil se následující prostředek:
vezmeme kořeny a květy podbělu (Tussilago farfara) 15 g % = 2
lžíce, necháme je po 6 minut v půl litru vody vařiti, pak
svaříme listy šalvěje: 90 g a zeměžluče 125 g 4 litry vařicí
vody, spojíme tento nálev po procezení rovněž procezeným odvarem
podbělu, celek osladíme obyčejným cukrem nebo sirupem, rozdělíme
na 5 – 6 porcí, z nichž béřeme ráno na lačný žaludek dvě, třetí
dávku hodinu před obědem a poslední dávku hodinu před spaním.
(Tak takto se léčili naši předci...
Uvedené texty jsou pouze informativní a nemají sloužit jako
návody pro Vaši léčbu! Mnohé věci jsou dnes již překonané a
zkušenosti moderní doby možná zjistili i pravý opak! Přesto však
některé rady, i když mnohdy humorně podané mohou platit a být
pomocí i dnes. Přeji příjemné čtení. JM )
pokračování příště :)
|