Výňatky z dopisů o uzdravení 151-200 - Voda Světla

151. Pan A. Ž. z V. B.

V roce 1927 zaslal jsem Vám fotografii dívky M. M., stížené záchvaty padoucnice. Vaším blahodárným léčením pomocí tehdejší fotografie, byla zbavena tato spořádaná dívka nešťastné choroby. —

152. Paní M. K. z R.

Srdečné díky za vzácné, milé přispění pro uzdravení mé máti, která byla tak těžce nemocná po tři a půl měsíce, že bylo bolestno pohlédnout na ní. Lékař konstatoval zákeřnou nemoc, ale bratr vyhledal cestu k Vám, vážený pane — a dnes máti je zdráva opět, i nervově silnějš znaně. Soudila jsem, že nervy měly velký podíl v nemoci. Váš silný duch tak i blahodárně působil na pozdravení. —

153. Pan J. Z. ze S.

moje dcera A. B. Vámi léčená jest zdravá a všechny bolesti i krvácení z nosu odešly, začež děkuji Bohu a Vám, který Jste jí pomohl.

154. Pan F. S. z L.

Jest mi velkým potěšením, že mohu Vám oznámiti značné zlepšení mého zdravotního stavu, neboť od té doby, co Vám psal můj věrný kamarád, byste se mnou provedl duchovní léčbu (neboť já toho snad ani nebyl schopen), to jest od 10. 11. se mně značně ulevilo. Ony srdeční záchvaty mě již nepronásledují —

155. Paní B. Ž. z O.

Píši Vám teprve nyní, abych Vám poděkovala za Vaši vlídnou péči, jíž jste mojí drahé Andělce věnoval. Vzpomíná na Vás velmi často a s láskou, poněvadž dítě dobře samo ví, ke komu smí přilnouti. Zdravotně se jí daří skvěle, a vroucně se stále modlí modlitbičku, jíž jste ji naučil. Chodí pěkně rovně a neúnavně, až sama jí musím přinutit, aby si odpočinula. Je pevně přesvědčena o svém zdraví, což ostatně i my všichni v jejím okolí.

156. Paní E. Ž. z P.

— Vaše síla provedla takřka zázrak, neb se Vám podařilo rozbouřené srdce uklidniti a vzdor únavě tlouklo stále jako hodinky. Byla jsem tak šťastna a tolik jsem se těšila úspěchu. Vzdor tomu, že voda neodcházela víc než před tím, otoky pomalounku mizely s rukou, a já jsem se vzdor vodní přítěži cítila svěží. —

157. Pan O. H. z P.

— Trpěl jsem nemocí v nohách hodně dlouho, jenom od roku 1928, kdy to u mne začalo. —

Podle dat, jak jste mně odepsal, poznal jsem úlevu, protože se mně dříve velice špatně chodilo, a to jsem ženě říkal, že se mi už hodně dlouho nešlo tak dobře, jako dnes. Nebýt Vaší pomoci, byl bych pomalu přestal chodit.

158. Sl. M. K. z B.

— Noc na úterý byla hrozná. V úterý ráno jsme maminku ještě překládali, kdežto asi o půl deváté, jako by zázrakem sama s postele vstala a po světnici chodila. — Šla jsem po své domácí práci, kterou jsem se delší chvíli zaměstnávala, a když jsem se vrátila k mamince, tu mi pravila, že se cítí zvláště silnou a jako by zdravou a to tak, že si troufá (po delší době) oběd znovu sama uvařiti. Skutečně také oběd uvařila při plné svěžesti.

Pak došel Váš lístek, jímž mi laskavě sdělujete, že v úterý o deváté hodině několik minut jste laskavě působil a prosil o uzdravení mojí drahé matinky. Nyní mi byl tento náhlý převrat jasný. Proto přijměte —

159. Paní L. P. z D.

Léčil jste v létě mého otce na dálku s dobrým výsledkem. Po Vašem duchovním léčení bylo mu v krátkém čase hodně lépe, začal nato pak choditi a léto celé trávil v zahradě —

Také mně jste pomohl, léčil jste mne s dobrým výsledkem. Jsem tak šťastna, že jste mne uzdravil — Bůh Vám zaplať.

160. Paní M. Z. z M. N. V.

— Dcera má oči zdravé, za vyléčení Vám pěkně děkuje.

161. Paní A. Z. z B.

Nedávno slyšela jsem v Brně od své neteře překvapující zprávu, že jste ji uzdravil. Trpěla ženskou chorobou, a je teď dle úsudku odborníka úplně zdráva. —

162. Paní M. H. z O.

právě před týdnem jsem Vás prosila o pomoc pro svého muže. Dnes Vám ze srdce děkuji. Mužovi se daří lépe a také již může v noci spát. —

163. Manželé F. z P.

Vás doporučila nám jedna paní z Hradce, že Jste uzdravil jejich synka, který také trpíval záchvaty. Proto prosím Vás jako matka za své dítě o jeho uzdravení.

164. Pan J. D. z N.

Musím Vám sděliti úspěch Vašeho léčení.

Vechny bolesti zmizely až na nepatrné známky, což věřím, že odejde úplně. —

165. Pan O. B. z M.

— Pacientům, které Jste zde léčil, daří se znamenitě a vděčně Vás vzpomínají. Také já cítím se úplně zdráv. Potíže srdeční úplně zmizely. Děkuji na sto tisíckrát.

166. Manželé P. z B.

— Nejdříve děkuji srdečně já i můj manžel, že jste nás vyhojil s dobrým výsledkem. Jsme zdrávi s Boží pomocí a s Vaším přičiněním.

167. Pan R. M. z Lipska.

Překlad: Podivuhodný a rychlý úspěch, který mělo Vaše léčení u dcery mého bratra, dává mi odvahu —

168. Pan J. Sch. z Č. L.

S potěšením Vám mohu sděliti, že se ženušce daří mnohem lépe a doufám, že do léta bude úplně dobře. Přijměte proto ještě jedenkráte náš tisícerý upřímný dík.

— Byla jsem k Vám, vážený pane, poslána rodinou mistra M., kterému prý jste též život zachránil, a proto prosím Vás

170. Paní M. z B.

— Pak jsem provedla jednu hloupost. Šla jsem se koupat při periodě. Druhý den ovšem jsem měla bolesti a vůbec mi bylo tak mdlo. Ten den jsem četla opět Vaši knížku. Seděla jsem sama na dvorku. Bylo úplné předpolední ticho. Zabrala jsem se celou duší do četby. Najednou jsem však ztratila úplně řádky a na bílé ploše papíru objevily se obrysy Vaší tváře.

Měla jsem překrásný pocit úplné volnosti; ovšem všechny bolesti i ta noční nervosa okamžitě zmizely. Byla jsem celá šťastná, že i na dálku se mohu s Vaší duší, krásnou a čistou spojiti a čerpat z ní posilu.

171. Paní F. Z. z B.

— V neděli večer matka po modlitbě a soustředění se na Vás dala si na noc obrázek Váš na churavé místo. Ráno s velkou radostí nám ukazovala bouli, která se asi o čtvrtinu zmenšila. Ale za dne, kdy neměla obrázek přiložený, opět trochu se zvětšila. To se opakovalo i v úterý. A ve středu se matka rozhodla, že si Vaši podobenku na churavém místě ponechá stále. A opravdu, boule zvolna se menší. —

172. Pan A. K. z B.

— Předem Vám co velkému dobrodinci nejsrdečněji děkuji za úplné uzdravení mé ženy, která byla ovládnuta dle Vaší diagnosy cizím astrálem, čímž trpěla velmi na dýchacím ústrojí. Dále pak za své uzdravení kýly šourkové —

173. Pan J. B. z B.

— Věřím, vážený pane, Vaší pomoci, an jsem přesvědčen z případu, kde jste osobně byl u nemocného synka rolníka z H. a synek se uzdravil. —

174. Manželé K. z. K.

— Předem děkujeme s manželkou z hloubi srdcí Vám za lask. vyléčení, které mojí manželce vrátilo zdraví, takže dnes ji již noha nebolí a jedině v místě, kde byla páteř prasklá, má pod pokožkou malou bouličku. —

175. Sl. T. B. z M.

— její chlapeček velice totiž věří Vaší fotografii, a kdykoli ho bolí hlava, nebo hrdlo, hned přikládá Váš snímek a bolesti přestávají. —

176. Pan A. K. ze S.

— mluvil jsem s panem D. Říkal mi, že dcera jeho od Tvé návštěvy 10. května do neděle 14. června neměla záchvatu padoucnice. Ukazoval mi kalendářík s poznámkami o záchvatech. Žasl jsem, když jsem viděl, co měla záchvatů před Tvou návštěvou. Takřka každý den, a některý den několik — až sedm.

177. Pan J. H. ze S.

— setkal jsem se s mojí švagrovou, jež bývala svého času těžce churavá a která se od poslední své návštěvy u Vás cítí úplně svěží a uzdravenou. — Vřele mi doporučovala, abych se neopomenul na Vás obrátiti, jelikož je přesvědčena, že mi určitě pomůžete a vyléčíte.

Později píše týž:

Vzdávám Vám můj srdečný dík… Jsem jinak zdráv.

178. Paní A. M. z M.

— Takovou nebeskou radost jsem snad v životě dosud nepocítila, jako když jsem vyšla od Vás posilněna a jako bych křídla měla, a tu Boží Lásku cítím v sobě ještě dnes. Byla jsem u Vás doprovázena svým synem 30-tiletým, a on hleděl na mne v úžasu, jak mi radostí tekly slzy. Druhý den jsem jela domů vlakem dvě a půl hodiny, a hodinu a čtvrt pak ještě pěšky, což doma nikdo nemohl pochopit, že jsem dokázala, a ještě bez únavy. Než jsem šla k Vám, tak malých deset minut cesty mě znavilo a zpět to šlo špatně a hned jsem musela hledat odpočinek.

Abych Vám objasnila, že 10 roků jsem byla nemocná, měla jsem v sobě nádor jako dětská hlava — před pěti lety. Bez operace jsem se léčila tři roky radiem, a vždy bylo jednou líp, jednou hůř. Před dva a půl rokem mě spálili, ale nevyléčili, a ten bolák mám o mnoho zlepšený svojí vírou a silou Boží. —

— Před 8-mi týdny byla jsem u Vás v léčení a od té doby, Bohu díky, i Vám, jsem vnitřně úplně zdráva.

— připojuji pár řádků s nevýslovnými díky za Vaši obětavou pomoc před vánocemi z mé nemoci. Na štědrý den, právě den devátý, jsem shledala, že se mně v děloze nádorky i v konečníku ztratily.

Též Vám mohu sdělit, že moje neteř, beznadějně choromyslná v Kosmonosích, je snad nadobro uzdravena Vaší pomocí a Láskou Boží. Jejím rodičům v jejich zoufalství doporučila jsem Vás. —

— Je mi padesát let a děkuji Bohu, že jsem ho teprve před několika lety našla ve své velikosti a Lásce k nám lidem a náležitě jej poznala cestou jedenáctiletého utrpení, kdy lékařská věda byla snad v koncích. Poslední třídenní léčení Vaše na dálku dokončilo svoje poslání a do devíti dnů mohu s čistým svědomím říci, že byla jsem zbavena toho, co mne znepokojovalo. —

182. Paní K. P. z K.

— již tři roky nebyla jsem vůbec dál od domu, než padesát kroků, a to ještě s pomocí svého muže a hůlky, i po domě musela mě moje dcerka s místa na místo voditi, říkám, musela. V pondělí večer přišel náš syn a přinesl mně Vaši podobenku a knížku, kterou jsme přečtli, a moje churavá, nehybná noha snad se zapomněla, donesla mne na druhý konec kuchyně a uvolnila se tak, že jsem ji mohla zdvihnouti a doposud zdvihám do té samé výšky, jako levou — zdravou. Oba s mým mužem zůstali jsme v údivu nad tímto zjevem. Proto věřím pevně, že co nedokázali lékaři ve třech letech, dokázala Vaše fotografie s jejíma vážnýma uzdravujícíma očima.

183. Pan J. M. z P.

— Proto dnes oznamuji Tobě, že výsledek léčení byl u stavitele a jeho manželky velmi dobrý, kde jim bylo ihned lépe, že již dovedou bez hole choditi. Dále u té jedné paní byl výsledek až překvapující, v ten pátek bylo jí tak dobře, že se cítila již skoro úplně zdravá. S radostí velikou mně to včera sdělila. Dále ještě ta druhá paní cítila v ten pátek značné zlepšení —

184. Slečna F. M. z P.

— Dne 12. prosince jste se na naši žádost pokusil o duchovní léčbu na dálku mé sestry J. M., která je v Kosmonosích v ústavě. Již za 14 dní po té byla jsem účinkem Vaší moci mile překvapena, potěšena, přímo nadšena při návštěvě sestry v ústavě. Neumíte si ani představiti tu mou neskonalou radost, že si mohu se sestrou tak pěkně, rozumně pohovořit, jako už dávno nebylo mně možno. —

185. Paní A. M.

— dovoluji si Vám poděkovat za duchovní léčení mé dcery. Ano, Bůh Spasitel Vás vyslyšel, nemohu dosti vypsati, že se stal zázrak, neb byla jen kost. Ale od té doby, co byla u Vás u léčení, chutnalo jí jísti tak, že musím říci, že je tlustá, váží 66 kil a vypadá na polovinu těhotenství, svaly a nohy jako válce.

186. Paní M. K. ze S.

— V pátek obdržela jsem zpět podobenky a hned na to v sobotu přijel navštíviti lékař, který po celou dobu nemoci ho léčí, a shledal, že nemoc se zlepšila, srdce že má v tak dobrém stavu, že již nepotřebuje žádné injekce, a též i voda, kterou měl v hrudníku, se mu částečně ztratila. —

Za týden byl opět lékař u tatínka a řekl, že srdce má již tak dobré, že nemusí nic užívati. —

V dalším dopise o týden později hlásí, že

voda která sahala až k srdci, ta již odpadla. Srdce má již čistý úder, jest jen trochu rozšířené.

187. Paní L. L. z P.

Četla jsem Vaši knihu „Dvě přednášky o duchovním léčení“ a také hned jsem měla důkaz o významu tohoto léčení na svém strýci, který byl u Vás v léčení letošního roku v únoru a jemuž se dnes znamenitě daří. —

188. Paní V. S. z B.

— Sděluji Vám radostně, že řeč mého nemocného švagra se v posledním týdnu počala lepšiti. Bůh Vám odplať za Vaši pomoc! Přislibuji si od dalšího léčení to nejlepší! —

189. Pan J. Š. z M.

— Děkuji Vám srdečně z celého srdce za laskavé vyléčení mé nemocné ženy, kterou jste léčil pouze dle fotografie. Choroba byla velmi vážná a Vaše léčení mělo tak blahodárný účinek, že lékař sám se divil tomu, že nezanechala choroba žádných následků a nazval případ přímo zázračným. Abych prý Bohu děkoval, že to takto dopadlo.

— Děkuji Vám co nejsrdečněji za vyléčení mé manželky ze silného nervového otřesu. Četl jsem již mnoho o Vaší duchovní léčbě, ale ještě nic o zdaru této léčby. Odpusťte proto, vylíčím-liVám případ, který jsem pozoroval dne 6. září 32 v Zátiší, kteréhož dne jsem tam doprovázel svou ženu. Byl jsem očitým svědkem tohoto:

Mimo mnoha jiných pacientů tam byly dvě dámy s holčičkou asi dva a půlletou. Toto dítě, jak jsem sám viděl, bylo úplně slepé, a jak jsem z hovoru matky vystihl asi půl roku. Lékaři, u kterých prý dosud byla, každý jí tvrdil, že případ je nevyléčitelný.

Dovnitř šla s dítětem teta, poněvadž matku pojal jakýsi pocit strachu. Během doby, co dítě bylo uvnitř, procházela se matka zřejmě rozrušena kolem ostatních sedících pacientů. Během doby, co tak čekám, jsem pozoroval všechny ty ubožáky, a tu otevrou se dveře, dáma mezi dveřmi se ještě loučí, a dítě samo cupitá matce naproti, která se tu prochází a je několik kroků vzdálena. Nyní stojí tu nehybně jako socha s rozzářeným obličejem, po kterém kanou dva silné proudy slz. I u všech ostatních je vidno silné vzrušení.

Mě tento případ tak zaujal, že jsem neodolal a následoval jsem, z povzdálí, tyto dámy až k autobusu, abych se ještě jednou přesvědčil o pravdivosti toho, co jsem před chvílí na vlastní oči viděl.

U autobusu jsem stál delší dobu a dítě pozoroval. Dítě požadovalo od spolucestujících různé předměty, na které ukazovalo, což mně bylo dostatečným utvrzením, jakož i všem ostatním, kdo případ viděli, o pravdivosti toho, čeho jsme byli před krátkou dobou očitými svědky.

191. Slečna A. Š. z M. O.

Skutečně nevím, jakých mám použíti slov k poděkování za to, co způsobila Vaše duchovní léčba mého žaludku a nespavosti. Skvělé výsledky — všecko už jím a nemám žádné bolesti. Skládám proto srdečné díky. Zaplať Vám Bůh.

192. Pan K. V. z R.

Tehdy stonala matka jedné naší sestry, a přes to, že lékaři pochybovali o jejím uzdravení, byla Vámi na dálku uzdravena.

193. Paní L. U. z V. B.

— Paní Š., kterou jste léčil v létě, je již hodně zdravější, a již půl roku pořád čekali, že zemře. I jeden lékař z O. řekl, když se to dověděl, že je to zázrak, u ní že vůbec nebylo naděje na uzdravení.

194. Pan F. V. z T.

— a nikdy na Vás nezapomenu, protože jste uzdravil moji sestru, která stála nad propastí života a smrti. Byla to T. V., učitelka, která spáchala sebevraždu a náhodou byla včas ještě zachráněna. Potom i nadále na sebevraždu myslela, ale přišla záchrana Prozřetelnosti — jejímž nástrojem jste byl právě Vy. Vrátil jste jí, vlastně dal jste jí víru v Boha, a tím i víru v život, a tím jste ji zachránil. —

195. Paní M. K. z H.

— V té době, nejvýš pro mne kritické, přišla jsem k Vám prosit Vás o léčení a Boha o pomoc.

Účinků léčení nebylo lze hned pozorovati, až teprve při periodě, která přišla v pravidelnou dobu, což u mne nebývalo od zhoršení mé choroby, a nikdy se nevědělo, co je perioda a co je krvácení. Často stalo se, že bylo krvácení v prvních dnech zcela nepatrné, takže jsme to pokládali omylem za zlepšení se choroby, pak ale až osmý den vyvrcholilo a trvalo nezměněně silně po několik dní a muselo býti použito opět silnějších léků, aby znovu ustalo. Tentokráte nejen že perioda přešla bez jakéhokoliv zakročení a bez léků, ale byla slabá, po prvé za sedmnáct let úplně normální. Ani chůze mi neublíží, kdežto dříve byla jsem nucena ležet na lůžku nepohnutě a míti obsluhu jako těžce nemocná.

196. Madame H. K. z Paříže. (Otiskuji pouze překlad — originál francouzský je k disposici.)

— mohu Vám nyní sděliti, že se můj zdravotní stav zlepšil.

Počínám choditi po schodech, nahoru i dolů skoro bez bolestí v kolenech a chodím dobře.

197. Paní A. Š. z D.

— Sděluji Vám radostnou zprávu — nemám již cukrovku!

Včera náš lékař zjistil, že nemám v krvi ani známky po cukru, ačkoliv jsem žádnou dietu nedržela a jedla všecko, jen nejméně masa, které mi bylo lékařem předepsáno. Obtíže mizí pomalu ale jistě, srdce pracuje dobře, což lékař vše zjistil. Znovu mi doporučoval, abych k Vám jela opět, kdyby se obtíže vrátily. Věřím, že bude vše dobré.

— Muž hnisavou růži v ústech přežil šťastně a k údivu lékaře a všech známých počal chodit do zahrady, i sám povstane. Věříme, že dále bude lépe a lépe. Když jsem o mužovi lékaři včera řekla, že chodí, nechtěl mi věřiti a řekl, že musí vidět, jinak nemůže uvěřiti. A přece je to pravda, díky Bohu a Vám.

198. Pan F. R. z J. H. (31.3. 35.)

Jest mi velice milou povinností, že Vám mohu sděliti, že jsem Vaší pomocí skrze lásku Ježíše Krista z mé smrtelné a lékaři za nevyléčitelné prohlášené nemoci (rakoviny a vředů na dvanácterníku) úplně vyléčen. Dnes 5. den po mém zázračném uzdravení konstatuji, že i rekonvalescence pravidelně probíhá a čím dále, tím lépe se mně daří, ač tělesně jsem velice sláb, což není nic divného, neb poslední týden jsem vůbec nejedl, očekávaje blížící se smrt.

199. Paní M. M. z Ch.

— astmatické záchvaty se po Vašem vzácném působení uklidnily.

— Já i můj bratr našli jsme ve Vás zázračné pomoci.

200. L. K. z P.

— Je, jak slýchám, mnoho lidí, kteří vděčně na Vás zde vzpomínají, ale já se chci držeti jen těch, kteří sami stojí jako markantní příklad Vaší působnosti, a které sám mohu sledovat.

Je to především děvče, nyní druhý rok provdané. Vždy jsme ji litovali, byla taková lidsky dobrá a měla záchvaty, někdy častější, jindy řidší. Po Vašem léčení, již rok před svatbou, tuším, a nyní provdána, nemá žádných potíží, což sám její muž mně asi před měsícem dosvědčil.

Druhý, D. A., trpěl na silné bolení hlavy a nyní má celý čas pokoj.

Dále paní D., kterýžto případ je nejvážnější. Dlouhá léta léčila se u lékařů na žaludek a měla zjištěny žaludeční vředy. Jakmile něco snědla, nebo pracovala, hned to těžce odležela se všemi následky a průběhy žaludečních chorob. Sám jsem jí vídal jen se ploužící a krčící se, jako by čekající na konec. Nyní celý čas nic, všecko může jíst a dělat na poli nebo doma. U té zvlášť, jak mě soused dotvrdil, není dne, který by Vám neblahořečila.

— o paní řídící, co jste laskavě léčil. — Musím Vám říci svůj nestranný obdiv. Vrácena životu. — Nic není z toho dřívějšího naříkání, které ji trápilo po mnohá léta, a zažívá radosti stáří. Hned, jak od Vás odcházela, říkala svým, že jako by jí zlehkly nohy, že neví co s ní je. Na to následovaly noci klidného spánku, po těžkých probdělých, a úplná přeměna.