Solar plexus-sluneční pleteň

www.vodasvetla.cz	O lidském mozku - převzato z www.ao-institut.cz	3/2007

SLUNEČNÍ PLETEŇ (PLEXUS SOLARIS)

Sluneční pleteň je důležitou součástí v projevování lidského ducha, spojeného s pozemským aparátem těla.

V místě spojení Sluneční pleteně, jež je součástí nervového systému těla, vzniká základní oživení lidského těla duchem.

Skrze toto místo vstupuje oživující zachvívání do nervového systému SYMPATHIKU a PARASYMPATHIKU, jehož prostřednictvím proniká až do mozkové části Hypothalamu. Odtud je přenášeno toto základní oživující zachvívání k ostatním orgánům mozku, zejména však ke žláze Hypophysis, která je v určitém smyslu doslova výrobní a poštovní služebnou těla. Z Hypofýzy proudí trvale do celého tělesného aparátu až na tisíce jemně odlišných látek, které nesou sdělení jednotlivým orgánům těla pro jejich správnou činnost. Tak právě tímto způsobem pracuje neuvědomělé oživení těla skrze orgány, které jsou v automatické činnosti i bez jakéhokoliv našeho vědomého ovlivnění (srdce, plíce, atd.). Ve skutečnosti jsou tyto orgány udržovány v činnosti částí vyzařování ducha, jež proudí do těla v místě Solaru plexis. Toto místo tak můžeme nazvat duchovně bytostným spojením.

Sluneční pleteň - nervový systém Solar plexus - přitahuje k tělu vlákna spojení s jemnějšími záhaly lidské existence, na jejichž nejvyšším místě nalézá se samotný lidský duch - základ bytí pozemského člověka. Sluneční pleteň je místem připojení neviditelné oživující šňůry života, jež spojuje naše tělo s duchem. Toto spojení je základní pro oživení těla a jeho orgánů. Půjdeme-li pak dále, potom na vyšším stupni nervového systému - zhruba u úrovně srdce nalezneme ještě jeden nervový svazek, jenž na fyzické rovině obklopuje zhruba spodní část brzlíku.

Tento nervový svazek je jemnější než zmíněná Sluneční pleteň, která se nachází o kus níže v břišní části, zhruba v polovině mezi koncem hrudní kosti a pupku.

Nervový svazek, jenž můžeme také nazvat malou sluneční pletení nebo také srdečním nervovým pletivem, úzce souvisí s prožíváním našeho ducha. Silné prožitky projevují se v impulsech v tomto místě, na něž si mimo jiné právě často ukazujeme prstem při označování sebe sama, nebo přikládáme dlaň při hlubokých životních prožitcích.

V tomto místě pronikají impulsy citového prožívání ducha k tělesným nervům, skrze něž spěchá záchvěv citu k orgánům Malého malá sluneční pleteň mozku. Právě blízkost orgánu srdce vyvolávala již po tisíciletí, stejně jako i dnes, u lidí dojem, že tedy tento orgán souvisí nějakým způsobem s našimi citovými prožitky. Skutečnost je však jiná.

Srdce, jako orgán, je pouze vystaveno nejsilněji ze všech ostatních orgánů těla impulsům a záchvěvům, přicházejícím s prožíváním ducha k nervovým vláknům těla. Nervové pletivo pod těmito impulsy, především při silných citech, zasahuje částečně ve vlnách tepla či chladu okolí srdce. Tak jeví se nám často při prožitcích citu toto nervové místo jako úzce související se samotným srdcem. Ve skutečnosti však tyto mocné vjemy přináší čistě duchovní záchvěvy, pronikající do našeho vědomí skrze nervové pletivo, jež je, podobno malému slunci, rozvinuto v tomto místě.

Znovu zde ještě připomeňme - ona veliká Sluneční pleteň - Solar plexus - přivádí ve spojení ducha s tělem skrze známou stříbrnou šňůru do našeho pozemského - fyzického aparátu bytostný druh životní síly pro činnost základních životních orgánů těla.
Vysoké duchovní city proudí pak od ducha k tělu v místě malé Sluneční pleteně, v oblasti hrudníku, blízko srdce.

Z obou těchto míst proudí tyto buď bytostné impulsy nebo duchovní záchvěvy a city prostřednictvím tělesných nervových sítí do orgánů Malého mozku. Zde jsou tyto impulsy vždy zpracovány a rozděleny v nepředstavitelně krátkém okamžiku (v řádu statisícin a miliontin vteřiny) k dalšímu uplatnění. Tyto impulsy a vjemy jsou následně zpracovávány buď na tělesné rovině (žlázy v těle) anebo na rovině psychické (laloky Velkého mozku). Bytostný druh životní síly ze Sluneční pleteně proudí k tomuto místu trvale, od narození až do zániku tělesného aparátu. Duchovní impulsy v záchvěvech duchovního chtění jsou však pulsujícími, zesilujícími nebo zeslabujícími se Duch spojený s pozemským tělem právě podle síly prožitků lidského ducha. Spojení těmito impulsy je pak zprostředkováno zmíněným nervstvem malé Sluneční pleteně v oblasti hrudníku.

Dosavadní znalosti o Sluneční pleteni musí být na základě zmíněných souvislostí ještě dále zpracovány a jemněji rozvedeny. Teprve pak bude možné hovořit o pravém vědění a o znalostech v souvislosti s existencí člověka – jako lidsky duchovní bytosti zde na zemi.

Jedno je však jasné již nyní. Vývoj organismu těla, tak jak procházel všemi etapami, vybrousil náš pozemský nástroj do stupně nádherného mistrovského díla, v němž vše přesně souvisí spolu navzájem jako v jemném a přesném soustrojí.

Pozemské tělo je pro ducha nenahraditelným nástrojem pro prožívání zkušeností na této hmotné – pozemské pláni. Važme si proto tohoto nástroje a pečujme o něj! Je to Bohem svěřený dar! Pozemské tělo je lidskému duchu Stvořitelem darováno k prožívání zde na zemi. Jak známo, hleděním si daru dáváme najevo svoji úctu vůči dárci. Kdo proto hledá zdravý, zodpovědný vztah ke svému tělesnému aparátu, ten musí nejprve poznat, že dárcem všeho Života je Stvořitel – Svatý Bůh.

MALÁ SLUNEČNÍ PLETEŇ
– MÍSTO SPOJENÍ DUCHOVNÍHO NITRA ČLOVĚKA S TĚLESNÝM ORGANISMEM

Ještě jednou se zde v této části vraťme k předchozím popisům a především k přesnějšímu rozdělení oné části, jíž nazýváme nervovou sítí SYMPATHIKUS a PARASYMPATHIKUS. Hovořili jsme již také v této věci o tom, že existují dvě základní místa této nervové soustavy, vytvářející spojení duchovního života s tělesným aparátem člověka. První spojení je bytostné - tzv. astrální spojení, jež se uskutečňuje skrze spojující stříbrnou šňůru života, a to v místě nervstva, které se nazývá Solar plexus – sluneční pleteň.

V tomto místě se s pozemským tělem člověka již v období vývoje vlastního tělíčka dítěte, ještě v těle matky, navazuje bytostně astrální spojení, které nastupuje ve své funkci k životu již zhruba ve čtvrtém až pátém měsíci těhotenství. V tuto dobu začíná protékat tímto spojením, skrze stříbrnou spojovací šňůru, k tělíčku dítěte spojení bytostně astrálního druhu, jež připravuje tělíčko k plně samostatnému životu, který posléze nastává pozemským narozením, oddělením od životního – mateřského spojení s matkou dtte. Touto stíbrnou rou přitékají od zmínného tvrtého a pátého msíce vývoje plodu trvale bez ustání síly, oživující skrze záchvěvy bytostně astrálního druhu všechna nervstva těla dítěte. Z tohoto spojení čerpá člověk po celý svůj pozemský život základní zachvívání, vyzařování – energii pro nervstvo, které následně oživuje, za pomoci tělesných částí Malého mozku, orgány, zajišťující základní tělesné funkce. Je tak tímto spojením udržováno v chodu základní nervové napětí těla tak, aby nejdůležitější tělesné orgány mohly svojí funkčností zajišťovat tělesnou teplotu, krevní oběh s okysličením a další základní látky vyráběné žlázovým systémem v těle. Následně, postupně se rozvíjející činnost mozku připojuje k této základní činnosti další, stále více složitější a důmyslnější projevy vědomého ovládání celého dětského tělesného aparátu bytostným stupněm duchovního já.

Tento vývoj trvá od narození až do období nástupu pubertálního věku.

Novorozenec-thymus-brzlík

Nyní se tedy přesuňme do období vývoje tělesného aparátu dítěte, kdy nastává základní zlom při účinkování Malé sluneční pleteně, sídlící v dolní polovině oblasti hrudníku. Do této doby jest tato část nervstva ve svém vyzařování utlumena tak, že spojení s plným duchovním cítěním dítěte je velmi silně zúženo jen na jednotlivé slabě probleskující záchvěvy. Tento stav trvá po celé dětství a je ve skutečnosti ochranou dítěte, neboť do doby nastoupení plné tělesné zralosti, jež se právě shoduje s obdobím dospívání, neodvíjí se díky tomuto zeslabenému spojení dosud žádná závažná karma, ovlivňující významně cestu lidského ducha. Dětský tělesný aparát je v tomto období více méně vzdálen od těchto osudových vláken v milostiplné moudrosti Tvůrce, aby mohl nejprve plně dozrát z hlediska tělesné výbavy. Teprve v čase dozrávání těla je spuštěn most, spojující plně duchovní nitro s pozemským tělem člověka. Od této doby mohou pronikat v plné síle citové impulsy od ducha k mozku člověka, ale také i zpětně od mozku k duchu.

Toto významné dozrání nastává v období dospívání, zhruba mezi 15 – 17 rokem, dle individuální tělesné vybavenosti dítěte. V tomto období ustupuje ochrana, která je do té doby vytvářena právě silnějším zářením žlázy brzlíku – THYMUSU. V období dospívání mění se spolu s vyzařováním krve dítěte právě také i záření tělesné žlázy brzlíku. Spolu se zeslabením záření orgánu brzlíku otevírá se současně silnější přístup duchovních impulsů k tělesné rovině mladého člověka, neboť s ustoupením záření brzlíku jsou současně zvýrazněny a zcitlivěny nervy Malé sluneční pleteně. Malá sluneční pleteň je oním druhým místem spojení duchovního zachvívání s pozemským tělem člověka.

V tuto dobu, společně s ostatními výraznými změnami tělesného vyzařování na všech úrovních (krev, žlázy), je tedy tím nejdůležitějším nastoupení plnocenného spojení mladého těla s duchovním nitrem. Hluboké city začínají pronikat do zmíněného místa oblasti hrudníku a spolu s tím začíná mladý člověk prožívat o mnoho více znásobeněji všechny své prožitky a chtění. Tichá bolest, rozlévající se s tajemným krásnem v hrudi, střídá se s netušenými záchvěvy činit veliké věci pro sebe i pro svět. Pojem láska získává si v tuto dobu zcela jiný výraz v prožitcích mladého člověka. Nepochopitelný stesk a zároveň radost z veškerého života střídají se s podivuhodnou pravidelností krásných a zraňujících prožitků. Je samozřejmé, že tělesná i duchovní individualita dává každému člověku jiný stupeň intenzity prožívání. Od nejsilnějšího, citově mocnějšího, až po slabé, téměř nevnímatelné city.

To však nemění nic na skutečnosti, že v tomto období tělesného vývoje nastává u každého člověka mocné spojení duchovního nitra s tělesným aparátem. Je spuštěn velký most mezi duchem a tělem. Od této doby se také započíná zcela jiný stupeň osudovosti zapisovat do knihy života člověka. Každé cítění, každá myšlenka každý čin. Mladý muž či dívka stávají se v tuto dobu již zcela duchovně zodpovědnými za své chtění v životě. Plně dozrálé tělo dává jim oporu pro plnocenné projevování v pozemském světě, tak jak jim v impulsech radí duchovní nitro. Zde nastupuje také viditelně na světlo světa rozdílná duchovní zralost, která je u většiny lidí velmi rozličná. Duchovní zralost souvisí s mnohem delším obdobím bytí člověka, než je jeden pozemský život. S probuzením ducha, skrze čerstvě spojený most mezi nitrem a tělem, nabízí se pak každému člověku současně právě veliká milost v zásadním pokroku vpřed, v jeho duchovním zrání.

Veliké a mocně pomáhající mohou být proudy impulsů ducha do pozemského vědomého prožívání. Tyto jsou občas tak silné, že v prvopočátku prožívají je mladí lidé téměř až na stupni fyzické roviny. Bolest a zklamání otřásá fyzickým tělem stejně silně jako radost a štěstí. To vše probíhá právě skrze spuštěný padací most od ducha k tělu. Impulsy proudí do míst Malé sluneční pleteně v blízkosti srdce s nebývalou silou. Každý mladý člověk má jich proto také plně využívat k posilňování štěstí svých bližních. Jedině z toho může mu také vznikat štěstí a radost v jeho vlastním nitru. Duch člověka, který jest ještě zdravým a nezkaženým, netouží ve skutečnosti po ničem jiném, než po prožívání velkého štěstí a radosti v životě. Jaké je pak tedy zklamání, když všechna zmíněná síla je vyplýtvána na nicotnosti a škodlivosti, jak je to časté u dnešních mladých lidí.

Je dnes také velmi neblahým jevem to, že již krátce po otevření spojení mezi duchem a tělesným aparátem člověka skrze Malou sluneční pleteň, je toto spojení zasypáno a utlumeno povrchností a otupělostí, která je podporována všemi nešvary dneška. Následkem tohoto zasypání spojení, kdy impulsy ducha nejsou trvale plně využívány zdravým životem k podpoře a radosti spolubližních, nastává zároveň období tragického psychického strádání. Ztrátou ideálů, pošlapáním úsilí směřujícího ke vznešeným cílům, trpí pak tělo člověka stejně tak jako duch. Mnohé nemoci tělesného a psychického druhu dnešních mladých lidí je možné přitom snadno odstranit obnovením cesty ducha k tělu v naslouchání svému nitru skrze impulsy čistého chtění v Malé sluneční pleteni. Z tohoto místa, ze srdeční oblasti hrudníku – v místech Malé sluneční pleteně, pramení každému člověku východisko ke znovunalezení smyslu života. Nervové a orgánové děje, tlaky hlubokých citů, ukazují takto zřetelně silně každému člověku směr ke Světlu, k duchovnímu životu.

Je tedy potřebné těchto impulsů správně dbát a nepřecházet opakovaně v povrchnosti jejich často až téměř fyzické ozvěny. Ten, kdo dokáže čistě a zdravě naslouchat svému nitru, ten nepotřebuje také další složité nauky a školení pro život. On je již vybaven nejlépe. Niterné city jsou vždy spojeny se všemi ctnostmi, které poznáme. A právě čistá schopnost pravé niterné pokory je tou nejzákladnější ze všech ctností. Naučme se jí proto naslouchat, jako té úplně nejprvnější, která je základem všemu dalšímu usilování v životě člověka.